Automatický zavlažovací systém má mnoho výhod:
– Úspora vody, úspora času, zavlažování i ve vaší nepřítomnosti, omezení výskytu plísní na listech, snížení odtoku vody.
Ať už jde o povrchové zavlažování, podzemní zavlažování nebo kapkovou závlahu, princip je vždy stejný: programátor zavlažování dává pokyn elektroventilům k otevření příslušné zavlažovací větve, a to v okamžiku a po dobu, kterou si sami naplánujete. Můžete si tak zvolit zavlažování trávníku, zavlažování rajčat nebo zavlažování živého plotu v různou denní dobu. A právě v tom spočívá obrovská výhoda zahradu/sady-automatickeho-zavlazovani/”>automatického zavlažování: každá rostlina má odlišné nároky na vodu a programátor zavlažování dokáže spravovat několik zavlažovacích okruhů zároveň.
Při instalaci automatického zavlažovacího systému je proto nutné přesně určit jednotlivé zavlažovací zóny a snažit se do jedné zóny seskupit rostliny se stejnými nároky na zálivku.
Vybudování automatického zavlažovacího systému spočívá ve vytvoření sítě zavlažovacích hadic, z nichž každá je řízena samostatným elektroventilem, přičemž všechny jsou napojeny na programátor. Budete tedy potřebovat:
- Zavlažovací hadice a mikротrubičky
- Zavlažovací spojky
- Elektroventily
- Programátor automatického zavlažování
- Turbínové postřikovače
- Trysky
Nejprve si vypracujte plán vaší zahrady – nakreslete obrys domu a terasy a případné překážky, přístřešky apod. Poté vyznačte umístění jednotlivých výsadeb a snažte se určit jednotlivé zóny: zeleninovou zahradu, živý plot, záhony atd.
Každá zóna bude mít podobné nároky na vodu. Nyní tedy můžete navrhnout jednotlivé zavlažovací trasy.
Poté je třeba vybrat vhodné postřikovače. Pozor: nikdy nekombinujte na jedné zavlažovací větvi postřikovače různého typu, například kapkovače s mikropostřikovači, nebo pevné postřikovače s mobilními, jako jsou trysky a turbíny, protože mají odlišnou dobu zavlažování a různý průtok.
Vypočítejte průtok vašeho kohoutku. Pokud nestačí na provoz celé sítě, vytvořte několik samostatných zavlažovacích okruhů. Poté zkontrolujte tlak vaší vodovodní přípojky – měl by být minimálně 2 bary. V případě instalace automatické kapkové závlahy je nutný redukční ventil tlaku. Pomocí kružítka vyznačte dosah a úhel rotačních postřikovačů.
Poté nainstalujte programátor automatického zavlažování. Může být upevněn buď přímo na kohoutku, na vodovodním potrubí, nebo umístěn odděleně na zdi. Rozveďte síť PVC hadic, kterou v případě podzemního automatického zavlažování zahrabete do země. Snažte se pokud možno umístit kohoutek doprostřed zavlažovací trasy, aby byl na konci větve zachován dostatečný tlak. Tlak totiž podél zavlažovací hadice o průměru 25 mm klesá přibližně o 0,25 baru na každých 10 m.
Na každou zavlažovací větev umístěte jeden elektroventil a poté vaše postřikovače: turbíny, trysky, kapkovače, mikropostřikovače atd.



